Co je cholesterol?

Nemůžeme mluvit o výživě aniž bychom zmínili cholesterol, ale většina lidí (včetně doktorů kteří vám můžou říct je váš příliš vysoký) neví, co to vlastně je, nebo jaká rizika s sebou nese. V budoucnu možná přidám detailnější články, ale prozatím poskytnu několik krátkých odpovědí.

Cholesterol je voskovitá látka převážně produkovaná našimi játry. Má mnoho vitálních funkcí v našem těle a nemohli bychom bez něj žít.

Je hodně typů cholesterolu, které se liší ve velikosti, hustotě a funkci.

Často, když někdo říká „cholesterol“, myslí lipoprotein, což je něco jiného. Níže je obrázek lipoproteinu, ze kterého můžete vidět že cholesterol je část lipoproteinu, stejně tak jako trygliceridy (TG), cholesterol estery (CE), fosfolipidy a apoproteiny.

Jak jste možná slyšeli, existují lipoproteiny s nízkou hustotou (low-density lipoproteins, LDL), lipoproteiny s vysokou hustotou (high-density lipoproteins, HDL) a několik variant mezi tím (střední, velmi nízkou hustotou, IDL, VLDL). „Hustota“ vyjadřuje poměr tuků a proteinů v částici.

Historicky jsme se učili, že LDL jsou „špatné“ částice a HDL je „dobrý“. Bohužel tomu tvrzení chybí určité detaily, do kterých zatím nepůjdeme. Zatím řekněme že je příliš zjednodušené tvrdit, že LDL je „špatný“. U HDL je označení „dobrý“ adekvátnější.

U LDL částic není „špatné“ číslo udávající koncentraci cholesterolu (tzv. LDL-C), což je číslo, které vám změří doktor u krevních testů. Je to spíše částice samotná, resp. její velikost (tzv. LDL-P). To nám běžně není měřeno, pokud zrovna nemáte test nukleární magnetické rezonance (NMR).

Obecně vzato, čím menší je částice, tím víc škody nadělá. A to je ale trochu kontroverzní. Jsou tu (celkem chytří) lidé, kteří tvrdí že částice LDL je částice LDL, nehledě na velikost. Jinými slovy, záleží na množství částic spíš než na jejich velikosti nebo koncentraci cholesterolu uvnitř.

Aby to bylo ještě víc matoucí, asi třetina výzkumníku tvrdí že LDL-C (koncentrace cholesterolu) a LDL-P (počet LDL částic) jsou diskordantní (nepredikují stejný výsledek).

Naše dosavadní víra ve škodlivost LDL-C vychází z následující logiky: příjem léku zvaný „statin“ snižuje LDL-C a riziko kariovaskulárních onemocnění, tudíž LDL-C je „špatný“. Problém je v tom že tato logika nebere v potaz jiné efekty statinů než jen na LDL-C. Je pravděpodobné že snižují počet malých LDL částic, a tudíž mají pozitivní efekt.

Zatímco se nazývá HDL „ochranným“, není to jednotně pravda. Je tu mnoho HDL částic (samozřejmě standardní test opět měří jen koncentraci cholesterolu v HDL, tudíž HDL-C). Jako by to nebylo dost, různé technologie (např. VAP vs NMR) používají různé limity pro vyhodnocení HDL částic. Obecně vzato, čím je HDL částice větší, tím je „vyspělejší“ a tím vyšší ochranný efekt je. Ochranné jsou pravděpodobně ze dvou důvodů: 1) Můžou prostoupit cévní stěnou bez její poškození, a 2) mohou přenášet poškozující částice zvané oxysteroly z cév zpět do jater procesem zvaným „reverzní cholesterolový transport“ (= RCT).

Hladiny triglyceridů (TG) v krvi jsou lepší když jsou „nízké“, než když jsou „vysoké“. Samozřejmě se debatuje, kde je hranice pro „vysokou“ hladinu. Standardně se udává 150 mg/dl (cca 4 mmol/l). Přísné návrhy navrhují i 80 mg/dl. Popravdě je asi nejlepší nápad kombinace poměru HDL-C a TG (TG/HDL-C) jakožto indikátoru srdečních rizik. Čím nižší poměr, tím nižší riziko závažných kardiovaskulárních příhod.

Článek je upraveným překladem původního článku:
http://eatingacademy.com/nutrition/what-is-cholesterol

Příspěvek byl publikován v rubrice cholesterol se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>